MAPA – základní kartografické dílo
- mapa: zmenšené a zjednodušené znázornění povrchu země nebo jiných vesmírných těles sestrojené v rovině, vyjadřuje rozmístnění a vlastnosti skutečných jevů a objektů
- kartografie: vědní obor, zabývá se mapami
- mapy se dělí na: turistické, nástěnné, cyklo-, navigační, vojenské, plán
..
- měřítko mapy: poměr zmenšení skutečnosti do rozměrů mapy à měříko glóbu, podle něhož byla mata sestrojena (posun o pět míst)
- dělení map dle měřítka: velké (1:5000,1:10 000)
střední(1:25 000)
malé ( 1:1 mil., 1:2,5.)
- Obsah map:
- je tvořen souborem jevů a objektů na zemském povrchu
Souřadnice:
Zeměpisná délka – úhel mezi dvěma poledníky, z nichž jeden musí být 0. poledník, a hledaným bodem
Zeměpisná šířka – úhel mezi rovinou rovníku a spojnicí se středem země pro jakýkoli bod na Zemi, který hledáme
- mimo geografickou síť lze rozdělit mapu na 2 části:
o výškopis – vertikální obsah, O. bod od moře, konkérní tvary – opak konvexních: obraz výškových poměrů na mapě, vyjádřený ve vrstevnicích (vertikální členění: hory, nížiny), vyjádřen barvami – hnědá, modrá, zelená
o polohopis – horizontální popis, používá se bodové, plošné nebo čárové označení – čr: města, rybníky, hranice (nebo i ostrovy a poloostrovy, průlivy, zálivy..); popsán v legendě
- dále je na mapě šíť značek (města, suroviny, hranice)
- zkreslování map: (z geoidu na glóbus) bude přítomno vždy – přenos koule do roviny.
- barevná hypsometrie:sled barevných vrstev vrstevnic (barvy: zelená, žlutá, hnědá) u výškopisu
- popis mapy:informace o mapovaném územ – vodstvo, státy, hory. Popis – písmo – druhy, podtržení
Kartografická zobrazení
- určují vztah polohy bodu na glóbu k poloze onoho bodu na mapě
- zobrazení se dělí na:
a) azimutální – převádění kulové plochy přímo na rovinu
- polární poledníky jako paprsky přímek a rovnoběžky jako soustředné kružnice se středem v pólu (pro póly)
b) válcové – na plášť válce
- nejčastěji z dotýkajících se části Země u rovníku, ale i pro celou Zemi
- poledníky a rovnoběžky zobrazuje kolmé
c) kuželové – na plášt kužele
- po rozvinutí je svět v kruhové výseči
- poledníky a rovnoběžky jsou soustředné kružnici se středem v pólu
d) obecné – odvozené od ostatních
- pro sestavení map celého světa
Vznik mapy
1) původní mapování
2) odvození od již existujících map
1) Vznik map původních
a) práce astronomické
- základní kostra
b) práce geodetické
+ hustá síť bodů, měření teodolitem
Nivelační bod – hladina Baltu, v čr je to v Lišově v J Čechách – 567,76mnm
c) práce topografické
- v terénu, díky leteckým snímkům
d) práce kartografické
à čistokresba výsledné mapy (autorský originál)
e) práce reprodukční
- završují proces tvorby mapy, často lepší než originál
- Mapy v geografii:
a) Katastrální: polohopis (parcely)
b) Topografické: střední měříko + výškopis,polohopis, popis
c) Všeobecně geografické: základní rysy větších územních celků
d) tématické
Tématické mapy
- vyjadřují vymezenou tématiku, ostatní prvky jsou potlačeny
- kartografické generalizace: proces výběru, zjednodušení, či zevšeobecnění map (geologické, geomorfologické, demografické)
- izolinie: čáry (body) ve stejné hodnotě) – vrstevnice, stejná teplota, srážky...