"Promluvme si o dnešku. Jaký byl Váš den?Co jste dělala?"

"Dneska? Vlastně nic. Se školou jsme jeli do arboreta, tam jsem ukradla opuncii, dva netřesky, semenáček doubku a akát. Potom jsme pokračovali přes oranžerii, tam jsem válela sudy z kopce po trávě a úporně mě z toho ještě teď svědí prdel. S čímž mi pomohl jeden kamarád, který mi ji masíroval. Je to nevěra? Myslím, že ne. Pak jsem s holkama čekala na autobus a přežraly sme se."

"Aha... to je pěkné ... A to je vše?"

"No, pak jsem dorazila domů a napsal mi kámoš ať se za ním stavím do přístřešku. Taková pseudozbořenina, kterou jsme dali dohromady. Ale je tam postel a pár autosedaček a stůl a polštáře. Na orgie až moc. Chtěla jsem s učit, zítra píšu ze zeměpisu a angličtiny a mám referát do němčiny. Vysrala sem se na to. Šla sem. A zůstala tam dvě hodiny. A to už jsem nevěrná podle některých určitě byla. Ikdyž ne, věnoval se jenom mým prsům a bříšku a já jemu na kůži vlastně taky jenom hrudníku. A on vzdychal.. A v místnosti byl ještě druhý, nezúčastněný. Jojo. To byl zase den."

Co říct. Prostě se mi po tom mém stýská. A celý víkend stýskat bude...  MILUJU možnost prozrazení,  je to fakt nádherné riziko. Kvůli němu asi ta kleptomanie a lehká povolnost - i přes cedulku "MAJESTY OF JOE" připnutou na mém srdci..Ale je na srdci. Jinde ne. Aspoň, že on to chápe.. a to proto, že ví, že povolím jenom jemu. Jiným ne. (ale vím to v některých situacích i já?)

Ten čas TAK LETÍ!